kočkovité šelmi

info o tygrech

28. září 2008 v 10:56 | Adéla

info o tygrech

Tygra od lva poznáme celkem snadno. Lev je jednobarevný a tygr má srst pruhovanou. Kostra tygra a lva se od sebe skoro neliší. Jen zkušený odborník by kostry rozeznal. Zbarvením, ale i způsobem života a životním prostředím se od sebe tyto dvě kočkovité šelmy liší. Tygr je na svou mohutnost štíhlý. Tygří tělo je přizpůsobeno k životu v lesích a pralesích. Pralesní zvířata se musí prodírat křovinami a mezi stromy, a proto hlavně u šelem, které se plíží za kořistí, je takový tvar těla nutný. Tygr je lesní a pralesní šelmou. K životu v pralese je přizpůsoben stavbou těla a zbarvením. Jeho srst je světle a tmavě pruhovaná a hodí se k lesnímu prostředí. Zoologové se shodují na tom, že běží-li tygr lesem je i na malou vzdálenost "šedivý". Tedy zbarvení, které se nám zdá křiklavé, je v tygrově přirozeném prostředí úplně nenápadné. Tygr nežije v tropických krajinách, ale v krajinách spíše studenějších. Tygr se vyskytuje v celé Indii, v Koreji, v Mandžusku, v Mongolsku, v Číně a na Sibiři. V Zakaspicku se rozšířil až k východnímu Kavkazu. Ve Střední Asii a v Indii vystupuje v létě vysoko do hor a pravidelně se dostane až do výšky 3000 m n. m. Zimu a mrazy přes -30 stupňů Celsia lehce snášejí středoasijští tygři, mandžuští a čínští. Ve skalních dutinách nebo pod vývraty stromů si na jaře samice vystele teplý brloh chlupy. Tygřice je březí sto pět a sto devět dnů. Mláďat se průměrně rodí dvě až čtyři, ale může se se jich narodit i šest. Dvacet dní jsou ještě slepá, ale jemňoučký, pruhovaný kožíšek už mají. Jsou-li mladí tygři podobně jako lvi a ostatní šelmy vychováváni od mládí, zkrotnou a i v dospělosti svému ošetřovateli neublíží. Ale ani tomu nejkrotšímu tygru nemůže nikdo důvěřovat, protože tygři můžou při svých hrách člověka velmi vážně zranit. Dospělejší tygří mládě může při hře skočit na svého chovatele a vážně ho poškrábat svými velkými drápy. Tygrům se však daří dobře i v zoologických zahradách a v cirkusech. Tygr se v zajetí dožívá až dvaceti let. Také se podobně jako lev v zoologických zahradách dobře rozmnožuje. V zoo se též podařilo zkřížit tygra se lvem. Tygr je civilizací ohrožen mnohem více než lev. Teprve nedávno se započalo s ochranou této opravdu velice krásné kočkovité šelmy a doufejme, že se podaří zabránit jejímu úplnému vymizení. V oblastech kde žije, je tygr chráněn. Tygr v přírodě mnoho znamená, a to pochopili zejména zemědělci, protože zabraňuje nadměrnému rozmnožování škodlivých kopytníků. V oblasti kde tygry vystříleli se nebezpečně rozšířila divoká prasata, která způsobila obrovské škody na plantážích.
Charakteristika:Největší kočkovitá šelma, jediná s pruhovaným kožichem. Indickými domorodci označován jako posel bohů chránící stromy.Miluje vodu a dokáže uplavat přes 10km.Existují i bílí tygři (není to jiný druh, ale barevná varianta).Je predátorem stojícím na vrcholu ekologické pyramidy - reguluje populaci masožravých i býložravých savců.
Velikost:délka těla: 140 - 280 cmocas: 60 - 95 cmvelký rozdíl mezi jednotlivými poddruhy např. tygr sibiřský má rekordní velikost až 280 cm a váží 384 kg

Hmotnost:samice 100 - 160 kg,samec: 180 - 250 kg,

Průměrný věk:16-20 (maximálně 26let)

POTRAVA

Výhradně masožravec

LOVÝ: BUVOLA INDICKÉHO, GAURA, JELENA SAMBARA,JELENA BARASINGU, PRASE DIVOKÉ A ZAKRSLÉ, MĚDVĚDA A TROUFNE SI OBČAS I NA SLONA

Tygr bílí foto

28. září 2008 v 10:46 | Adéla

Tygr bílí foto

další obrázky šelem

27. září 2008 v 18:39 | Adéla

další obrázky šelem

Kočkovité šelmi2

27. září 2008 v 18:12 | Adéla

Kočkovité šelmi
































kočkovité šelmy

27. září 2008 v 18:03 | Adéla

kočkovité šelmy

gepard
tygr
Z ostatních malých a středních koček je skvrnitá kočka Ocelot. Žije v krajinách od jižního Texasu až do Brazílie a Bolívie. Je větší než kočka divoká. Zbarvením se řadí mezi nejkrásnější kočkovité. Tmavými skvrnami na světlém podkladu se podobá ocelot levhartu. Pro pěkný vzhled a pro snadné ochočení je častým chovancem zoologických zahrad.
Způsobem života i výběrem potravy se shoduje s kočkou divokou. Přijdou mu vhod jak savci - od myší až po kolouchy - tak i ptáci, které dokáže přemoci.

Způsoby komunikace

hlasová: čichová: tělesná:

Výskyt

Afrika jižně od Sahary. Savany, stepi, lesostepi, křovinaté oblasti a polopouště
Pardál obláčkový
Žije v jižní Asii a v Indonésii. Jeho základní barva je popelavě šedá nebo žlutošedá. Velké tmavohnědé skvrny jsou černě lemovány.

Levhart etiopský

Výskyt

Afrika na jih od Sahary. Najdeme ho na travnaté a křovinaté savaně, v pralese, horských oblastech a v pouštích i polopouštích.

Způsoby komunikace

hlasová: čichová: tělesná:Levhart etiopský
Levhart etiopský
Pardál obláčkový měří asi metr a má poměrně dlouhý ocas. Jeho krátké nohy prozrazují, že jde o zvíře žijící na stromech. Chytá prý vše, čeho se může zmocnit, ale hlavní jeho kořistí jsou ptáci.
Tento pardál je jako vzácnost chován v pražské zoologické zahradě
Puma americká

Puma americká neboli KUGUÁR bývá v amerických cestopisech nazývána často stříbrným lvem. Je o něco menší než ostatní velké kočky a liší se od nich jednobarevným neskvrnitým kožichem. Je druhým představitelem velkých koček v Americe. Je však rozšířenější než jaguár. Vyskytuje se i daleko na severu v kanadských lesích, a kromě celé Severní Ameriky se s pumou můžeme setkat i v Jižní Americe, kde zasahuje až do Patagonie. Na tomto území žije celá řada zeměpisných ras, které se liší nejen velikostí, ale i zbarvením. Největší jsou pumy kanadské, které mají krásnou stříbrošedou barvu; jihoamerické pumy jsou rezavě hnědé.
Puma se živí podobně jako ostatní kočky. Na kořist číhá buďto na stromech nebo na skalách. Šplhá výborně o její mrštnosti svědčí případ, který se přihodil v Kanadě. Při odchytu zahnali mladou pumu na vysokou skálu obklopenou sítěmi. Jen strmá, osmnáct metrů vysoká stěna nebyla lovci obsazena. Puma toho využila a obrovským skokem se vrhla s této výšky na zem a utekla. Jasně to dokazuje, jak dokonalými skokany jsou kočkovité šelmy.
Zajímavé je zbarvení mladých pum. Jejich kožíšek je totiž poset velkými tmavými skvrnami. Od mládí chované pumy snadno zkrotnou a přilnou ke svému chovateli. Pěstují je ve všech větších zoologický zahradách. V zajetí se dobře rozmnožují
 
 

Reklama
Reklama